HP FF- Lov na poberty 01

1. listopadu 2009 v 20:54 | Hatake Jane |  FF(FanFiction)
Ahoj, jistě víte informovala jsem o povídkách ze světa Harryho Poterra které jsou převážně slash...přepisovala jsem jedno z těch povídek když mě a mojí nerozlučnou kamarádku Janu Šmídovou napadl střeštěný nápad.
Napsat o tom jak probíhal jejich "Lov na Poberty." (xDDDDD)
Obrázek se dodá poté..důležitější je text. Dohodli jsme se že každá napíšeme svou verzi na jedno a to samé téma.

Upozornění! : Stalo se nemožné..mám Povídku delší než 3 stránky prosím, upozorňuju že první díl je setsakra dlouhý xD má to ve wordu 5 str.

__________

  • Autor: Hatake Jane
  • Žánr: Het- romantika,střeštěné scény
  • Páry: orig. postava/RL, orig. postava/SB
  • Přístupnost: 12+
  • FanDom: Harry Potter
  • Stav: rozepsané
  • Varování: stříbro,vlkodlak,pes, a střeštěné holky xDDD
  • Shrnutí: Je rok..nevim. :) Pobertové nastupují do šestého ročníku. A spolu s nimi dvě nové dívky. Alex Leslová a Joanne Morrou. Ty přestoupili z vážené školy čar a kouzel ve Francii. Každá z těchto dívek touží po jednom z Pobertů. Začne pomoslný lov na Poberty. Jenže v tomto lovu nebude lovec honit zvěř ale zvěř lovce. Jak dlouho budou odolávat svým tužbám dívky a jak se vše vyrbí?
  • Odehrává se: V Bradavicích v době Pobertů
  • Poznámka: Jen tak mezi námi Jana Šmídová je Alex. Oanne Morrou jsem propůjčila svou povahu která je mi bližší, ale já NEJSEM Joanne Morrou. Betta-read neni, takže prosím omluvte případné chyby.
    P.S.:Úprava téměř žádná xD

    ENJOY↓↓(cč)



Začal nový školní rok. Pobertové nastupovali do šestého ročníku.
Zrovna skončilo zařazování když si Brubál zjednal ticho zacinkáním na pohárek. Všechny páry očí v síni upřelo své zvědavé pohledy na Brubála. Ten když zjistil že má plnou pozornost začal.
"Dnes také nastupují dvě žákyně do šestého ročníku. Přišli jsem z vážené francouské školy čar a kouzel. Je to Joanne Morrou a Alex Lesl." Dokončil svou řeč a posadil se. Zvědavé pohledy se upřeli na dvojci dívek. Jedna byla vyšší s černými vlasy pod lopatky a oříškovýma očima, byla oblečená do bílé košile,černého pláště s límcem, černými kalhotami, za pasem měla pouzdro s hůlkou. Druhá nižší, vlasy měla špinavý blond stažené do culíku a zelené oči. Byla oblečená v oranžovém plášti s límcem, tmavě modrým topem a černýma kalhotama, na pásku měla pouzdro z dračí kůže a v ní hůlku.
Z obou dívek vyzařovala aurora velké moci.
Mcgonagalová znovu pozvedla pergamen a zvolala.
"Joanne Morrou."
Ona dívka s černýma vlasama se rozešla ke stoličce.Vlál za ní plášť který házel na všechny strany jiskřičky. Když se otočila aby se posadila pláť jí zavlál jak budoucímu profesoru Snapeovi. Profesorka přeměňování jí posadila moudrý klobouk na hlavu.
"Hmmm, velice těžké. Kam tě poslat?" začal.
"Máš chrabrost nebelvíra ale i podlost zmiozela. Už vím Zmi.." nedokončil protože mu do řeči skočila Joanne.
"Jestli mě nepošleš do nebelvíru, budeš litovat dne kdy tě ušili." Zavrčela.
"Typický zmiozel. Budiž…NEBELVÍR!" obfrkl si.
Joanne s vítězným úsměvem šla k jásajícímu stolu. Posadila se mezi nějaké šesťačky které jí udělali místo.
"Alex Lesl." Řekla profesorka a k židličce se loudala druhá dívka.
"Hmmm, havraspár nebo Mrzimor?" rozhodoval se klobouk.
"Nebelvír, ty kus hadru nazývaný moudrý klobouk."
"Zmiozel….Nebelvír." zešptal klobouk nakonec vykřikl jméno své oblíbené koleje nebelvíru.
Joanne jí udělala vedle sebe místo.
Zrovna byli uprostřed hostiny když se jedna parta kluků o pár míst dál začala tlenit na celé kolo.
"Kdo jsou ti kluci?" optala se Joanne sousedky naproti stolu.
"To jsou pobertové." Odpověděla.
"Ách, ten je krásný.." rozplývala se Alex nad černovlasým klukem.
"To je Sirius Black." Odpověděla nám sousedka.
"A co ten vedle něho, s těma hnědýma vlasama?" ptala se Joanne hlasem bez zájmu.
"To je Remus Lupin."
Nakonec jim řekla kdo je kdo a co vlastně Pobertové dělají.
Joanne to nemohla vydržet a okřikla kamarádku. "Neciv na něj pořát." Alex sklopila hlavu a zčervenala.
O několik dní později:
"Hele Alex." Oslovola sousedku Joanne při hodině dějin.
"No?"
"Není ti taky divný že při každém úplňku Remus chybí a druhý den je servaný?"
"Jo, je mi to divný. Ale teď mě zajímá Sirius." A dál se zbožně dívala na Blacka.
"Nemyslíš, že Rem je náhodou…"
"Vlkodlak? Asi jo." Doplnila jí Alex.
"Hele dnes je úplněk, budem Poberty sledovat." Rozhodla Joanne."Jasně."
Večer:
"Hele, ti blázni jdou k vrbě mlátičce." Zašeptala Alex když je sledovali.
"Rychle za nima. Zmizeli." Řekla Joanne a utíkali k otvoru mezi kořeny.
"Přeměňme se."
"Jasně, alex dobrý nápad."
Namístě kde stáli dívky byli najednou dvě zvířata. Jeden černý pegas se stříbrnou hřívou kterého představovala Joanne. A na místě Alex byl nádherný, statný, černý jednorožec se zlatou hřívou a rohem. Zalezli do chodby pod vrbou. Z místnosti nad nima se ozývalo vytí a duté rány. Když dorazili do oné místnosti, uviděli jak vlkodlak svýma drápama zasadil ránu psu podobném smrtonošovi. Kolem leželi omráčený dvanácterák a krysa. Alex se rozeběhla na pomoc siriovi a Joanne se mezitím postavila vlkodlakovi. Pegas se vzepjal na zadní a předníma párkrát uhodil vlkodlaka. Alex mezitím vyléčila rány Siriovi a šla probouzet ostatní. Do rozednení zbývali dvě minuty a Joanne byla značně unavená, naštěstí jí pomáhala Alex její věrná kamarádka a s ní i James. Konečně se rozednívalo, všichni padli únavou i úlevou k zemi. Alex měla ještě síly a tak se zvedla šla zkontrolovat Blacka. Jeho stav nebyl nejlepší po takové ztrátě krve, věděla že musí na ošetřovnu. Zeptala se otatních zda můžou chodit. Když se jí dostalo kladné odpovědi tak si dala Blacka na záda a přeměnila se v jednorožce. Joanne se podplazila pod Remuse a také se přeměnila, čímž se stalo že Remus byl na její hřbetu. Šli přez pozemky v závěsu s zbylími Poberty.
"Tak to byl adrenalin." Zařehtala Joanne.
"To teda jo, chudák Sirius." Povzdechla si alex.
"Prosimtě Black se z toho vylíže. Jenže Rem to má na celý život." Snažila se povzbudit svou kamarádku Joanne.
Zbytek cesty mlčeli. Došli ke dveřím od ošetřovny a Alex kopnutím své přední nohy otevřela dveře což způsobilo hluk který zbudil Pomfreyovou.
"Co se to tu děje?!" vrazila celá ročílená do místnosti, jakmile uviděla zraněné tak se na nic neptala a převzala si je. Alex zůstala u Siria, ale Joanne se naposledy podívala na Rema a odešla z ošetřovny.
Alex seděla strhaná na židličce vedle Siria.
"Měla by ste si odpočinout slečno Leslová." Řekla jí ošetřovatelka, avšak Alex se od něho ani nehla.
"Ach, Sirie." Povzdechla si a vzala jeho bezvládnou ruku do své.
"Prosim tě, probuď se." Zašeptala nakloněná nad ním. Po tváři jí stekla zboudilá slza která poté dopadla na tvář Siriuse. Dala mu polibek na čelo a smutně se posadila zpět na židli.
Ráno (8:00):
"Sakra bolí mě celý tělo." Nadával Sirius.
"Jsem ráda, že jsi vzhůru." Ozval se vedle jeho postele dívčí hlas.
Sirius otevřel jedno oko, druhé. Velkými barokními okny pronikali paprsky slunce které dopadali na jeho peřinu. Podíval se na levou stranu. Seděla tam dívka a zářivě se na Siria usmívala. Znal jí jen od vidění, byla to jeho spolužačka ale na jméno si nepamatoval.
"Dobré ráno." Oslovila ho.
"Dobré, kdo jsi?."
"Jsem Alex Lesl. Tvá spolužačka." Odpověděla mu.
Sirius se chtěl posadit, ale zastavila ho Alexina ruka. Alex ho zatlačila zpět do poštářů a pak řekla: "Tvůj kamarád tě včera ošklivě zranil neměl by ses namáhat." Řekla mu rozhodně.
"Kamarád…pro merlina kolikátého je?" vytřeštil oči.
"30 Října. Ano včera byl úplněk.Neboj se všichni jsou v živý." Uklidňovala Siria.
"Teď jez.Ještě se stavím." Podávala mu tác s jídlem.
Podívala se na Rema a odešla z ošetřovny. Ve dveřích se potkala s černým pegasem. Kývla mu na pozdrav a odešla. Pegas(Joanne) přešel k posteli Remuse.
"Ať jsi kdo jsi, nechoď k němu!" zavrčel Sirius. Pegas po něm hodil varovným pohledem.
Ve dveřích se objevila Pomfreyová. Šla pomalu k pegasovi, když byla tři metry od něj tak se mu poklonila. Pegas sklopil hlavu a hned zas narovnal poté došel k Removi.
"Být váma tak na něho nevrčím pane Blacku. Tento pegas sem přinesl pana Lupina." Řekla s ledovým klidem Blackovi a dodala. "Je to zvěromág ale nechce říct kdo to je." A podívala se na pegase. Ten se sklonil a čumákem drcnul do removi ruky. Poté zvedl hlavu a s otázku v očích se podíval na Pomfreyovou.

Ta pochopila a řekla mu(jí xD) "Bude v pořádku, jen je vysílený.Nemějte strach." Pegas kývl jako že rozumí, drcnul do jeho ruky, naposled se na něho podíval a odešel. Na chodbě se přeměnila zpět do své lidské verze, když jí uviděl přicházející James.
-To byla ona ten pegas, Joanne Morrou. A ten jednorožec byla určitě ta její kamarádka Alex.- pomyslel si James a vešel na ošetřovnu.
"Neviděls odtuď odcházet černého pegase?" zeptal se ho hned Sirius.
"Viděl, a vím kdo to je." Odpověděl James.
"Kdo?" zeptal se zvědavě.
"Joanne Morrou a ten jednorožec co tě uzdravil a dopravil sem byla Alex Leslová."
"Alex tu byla ráno za mnou."
"Musíme s nimi promluvit nesmí se nikdo dozvědět, že je to vlkodlak." Rozhodl James.
"Souhlasím. Zítra se jich zeptáme kdy by měli čas na pokec.To budu já i Rem v pohodě."
Zbytek dne mu James vyprávěl co se vlastně přesně stalo.
Druhý den na snídani ve velké síni Joanne přežvikovala v ústech kus topinky s angreštovou marmeládou a Alex popíjela dýňovou šťávu když knim přistoupili kompletní Pobortové. Remus vypadal strhaně víc než kdy po úplňku, Sirius se šklebil, Petr byl schovaný za Siriem a James tomu všemu velel a na tváři měl odhodlaný výraz.
Alex se na ně otočila a pozdravila je. Poberti jí pozdravili a čekali co udělá Joanne. Ta věděla že na ní civí ale nehnula ani brvou, nakonec se zeptala.
"Co chcete?" ani se neotočila což Blackovi lezlo na nervy. James to ignoroval a odpověděl jí
"Musíme s vámi mluvit, je to důležité. Je o včerejší incident." vážným hlasem.
Joanne zvedla hlavu od poháru a otočila se.
"Okej, Alex v kolik máš čas?" zeptala se kamarádky.
"V sedm hodin. To mám padla."
"Já mám taky čas. Tak co řikáte v sedm?" řekla směrem ke klukům.
"Jo to by šlo." Otočili se odcházeli.
Ještě nebyli z doslechu, když Joanne docela hlasitě poznamenala.
"Alex, jestli se Blackovi dostaneš pod kůži, tak některé žárlivky ze zástupu jeho obdivatelek tě budou chtít odstranit." Uchechtla se Joanne spolu s ní pár jejich spolužáků. Sirius ztuhnul na místě, poté se otočil a s nic neříkajícím pohledem se podíval na Alex.
Alex zrudla rozpaky a vztekem zároveň a zavrčela. "Joanne?!"
"Ano, Alex?"
Alex skočila po Joanne a obě spadli do uličky mezi stoly. Alex využila její nepozornosti a začala jí lechtat a při tom se smála.
"Nech..nech toho, Al..ex" vřeštěla mezi smíchem.
Joanne se svíjela smíchy, útect nemohla protože na ní seděla Alex. Pobertové to sledovali s pobaveným výrazem, ostatní žáci se naplno smáli.
Joanne už tekli slzy smíchu a měla škytavku, když Alex konečně přestala.
Alex už seděla u stolu, zato Joanne se teprve zvedala ze země.
A Alex dodala: "Teď jsme si kvit."
"Tsss." Odfrkla si Joanne což způsobilo další salvu výtlemu ze strany nebelvírských.
Teď už se neurželi ani poberti a vyprskli smíchy.
Dnes měli poprvé lektvary. Joanne si okázale si sedla do poslední lavice protože nechtěla dávat pozor. (jak typické xD) Alex si sedla do třetí, aby se alespoň něco naučila, když k ní přišel Sirius. "Můžu si přisednout, slečno?" holky okolo se závistivě rozplývali, na to ale nedbal. Alex jásala oslovil jí její idol. -Ten je tak sexy- pomyslela si. Když si vzpomněla že očekává odpověď tak se vzpamatovala
"Jistě, jen si sedni." Řekla Alex která zčervenala a sundala baťoh ze sousedovi židle.
Joanne se pousmála když viděla ty dva, kéž by…
Její nit myšlenek přetrhl dotaz "Máš tu volno, krásko?" zeptal onen hlas. Joanne se zakuckala, jek že jí to řekl, Krásko? To jí nikdo nikdy neřekl. Vzhlédla, kousek od ní stál Remus Lupin a plaše se usmíval.
Joanne si pomyslela - To je sen, nebo jsem v sedmém nebi?- navenek nic nechtěla dát znát, jenže se rozsvítila jako žárovka. (obrazně)
"Proč ne jen si sedni, Reme ." usmála se na něj zářivě.
James který seděl o lavici dobředu se pochechtával, věděl co znamenají zářivé úsměvy v kobinaci s žárovkama místo očí.Věděl že jak s Remusem tak Siriusem je zle. (xD)
Celou hodinu si obě dvojce zaujatě povídali…
"K zemi!" zařval Sirius když viděl bublající fialové bahno. Objal Alex a v rychlosti udělal ochranou bublinu kolem nich. Kotlík vybouchl. Na všechny strany se rozprskla fialová hmota. Křiklan na to koukal jak na zjevení.

Mezitím u Joanne a Rema:
"…takže říkáš, že bys ubral hodiny. Hmm, to zní…." Nedořekla protože jí na lavici přistál fialovej chuchvalec něčeho. Joanne vyděšeně cukla rukou a do jejího kotlíku spadla šupina z baziliška. Kotlík začal nebezpeně bublat a změnil barvu na tmavě zelenou. Joanne nebyla schopna pohybu jen se zaraženě dívala na kotlík. Rem jí vzal jednou rukou kolem pasu, druhou vytahoval hůlku. Uskočil i s Joanne a udělal štít proti špíně. Ozval se výbuch už druhý v řadě této hodiny. V Joanne při tom zvuku hrklo a v obraném instinktu zabořila hlavu do removi hrudi který jí svým obětím chránil.
"To si děláte srandu,ne?!" řval na ně Křklan a dodal "Okamžitě to ukliďte a za každého z vás strhávám nebelvíru 10 bodů!Teď to ukliď te a vypadněte!" zařval a vrátil se ke katedře.Nastalo ticho, jediný kdo to ticho rušil byl James. Tlemil se na celé kolo nevšímal si učitele, nemohl se přestat smát…on věděl co ty výbuchy způsobilo. Uklidnil se až Křiklan za jeho chování strhl nebelvíru 5 bodů.
Dvojce to poslušně uklidili a odešli.
"Díky." Pípla Alex směrem k Siriovi.

"Není zač. Hmm, co budem dělat když máme hodinu volno?" zeptal se Sirius ostatních.
"Já jdu do věže, kdo chce může taky." Oznámila Joanne a dodala "Mimochodem děkuju za záchranu, Reme."
"Za málo." Odpověděl jí Remus
Zamávala a už se chystala odejít z chodby když…
"Počkej, jdu s tebou." Zavolal za ní Remus a doběhl jí.
"Já jdu k jezeru, jdeš taky?" zeptal se Sirius Alex.
"Ráda."
"Tak..co budem dělat?" zeptal se po chvíli když se ocitli ve společence.
"Umíš šachy?" zeptala se ho Joanne a sedla si ke stlolku s šachy.
"Jasně že váháš. Jsem mistr nebelvírské věže." Pyšnil se Remus když usedal ke stolku.
"Vyhraju!"
"Tím si nebuď tak jistá, nikdy jsem neprohrál."
"Vše je jednou poprvé." Usmála se lišácky Joanne
někde jinde:
"Tak znova Alex." Řekl trpělivě Sirius. Seděli pod stromem poblíž jezera a učili se na přemněňování. Sirius to kouzlo už zvládl tak teď pomáhal Alex.
"Bobře. Raz, dva, tři Feraverrto." Řekla a už poněkolikáté klepla krysu hůlkou. Ta se změnila v chupatý pohárek s ocáskem. Alex zklamaně zklopila hlavu. "Já se to snad nenaučím." Vzdychla Alex. "Znova." Neustupoval. "Ferraverto." Povedlo se, místo krysy byl křišťálový pohárek. "Supééér." Zajásala a skočila siriusovi kolem krku. Ten o nečekal a i s Alex se svezli na zem
v nebelvírské věži:
"Šach mat, moony." Uchechtla se vítěžně Joanne.
"Cože? To ne.Jak to že jsem prohrál" bědoval Remus ale na tváři mu hrál úsměv. "Počkej jak to že znáš mojí přezdívku?" podivil se.
"Já vim všechno stejně jako Alex má nejlepší kamarádka." Dala mu polibek na čelo a odešla na další hodinu....


TO BE CONTINUED....

Poberti z deviantart.com:



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TenTen09 TenTen09 | Web | 8. listopadu 2009 v 21:42 | Reagovat

Ahoj, hlasuj plsky za mňa na
http://bitoguge.blog.cz/0909/druhe-kolo-sonao#komentare
Som tam ako TenTen09 (s obrázkom Deidara). Mocinki ďakujem ak zahlasuješ. Oplatím!!! A veľmi sa ti ospravedlňujem za reklamu.

2 ABIZHEENCE ABIZHEENCE | E-mail | Web | 9. října 2018 v 0:14 | Reagovat

Poids est comment  poupe  votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment  pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent  perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque temps  votre  determination  bat, il pompe le sang  tout au long vos arteres a la  vacances  de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/acheter-cialis-en-ligne-livraison-rapide/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama