Svatební povídka+ něco na zub pro Naru-chan

12. září 2009 v 17:12 | Hatake Jane |  FF(FanFiction)

Toto je můj svatební dar Naru-chan. Která předchvílí řekla osudné "ANO" svému teďka manželovi Itachimu.

Moc gratuluji a ať to vydrží co nejdýl!!!

KAPELA FOR YOU Naru xDDD






Svatební povídka pro Naru-chan

Mladý ninja z Konohy patřící ANBU si to takhle šlapal kolem Konožských hranic. Najednou se před ním objeví Pein a Itachi.
Pein se s úšklebkem optá.
"Byl bys tak laskavý a zavedl nás ke Kyuubimu?"
-To je šance je dostat- pomyslí si ninja.
"Pojďte za mnou." Řekne jim a otočí se.
Najednou se spustí blesk z čistého nebe. Člen ANBU a Akatsuki to odhodí někam daleko. A v místě kde uhodil blesk stojí překvapené holky. Jedna vyšší s černými vlasy a hnědýma očima a druhá o něco nižší špinavý blond a hnědé oči.
"Ehm, kde to jsme Naru-chan?" optá se černovláska své společnice.
"Myslím Jane, že v Konožském lese. Asi jsme moc mysleli na Konohu." Odpoví jí vystrašeně Naru-chan.
Ale to už se ze země zvedá Itachi. Naru při pohledu na opravdového Itachiho omdlí a Jane jí musí oživovat. Itachi se dívá na scénku a neví co dělat.(xD)

"Uhni dorazím jí."

řekne Pein a odstrkuje Itachiho.
Jenže se před ty dvě dívky postavý mladý ANBU a jejda on nemá masku, místo toho tam stojí Yamato. "Nikam!" zařve na Peina.
Pein se zastavý. "Proč konožáci jsou tak tvrdohlavý?!" přemýšlí nahlas a zakroutí nevěřícně hlavou.
"Peine, třeba nám něco řeknou." Otočil se na Peina Itachi.
"Dobře vemem je do úkrytu." Rozhodl a vedle něj se objevil Tobi a Pein dodal. "Ty" ukázal na Tobiho. "Se potaráš o tu druhou. A ty!" otočil se na Yamata "Běž oznámit Hokage, že máme úkryt v okruhu 80 km."
Yamato poslech a ozvalo se PUF a byl pryč.
Itachi uhodil Jane, která odletěla 3 metry a narazila do stromu ta se sesula po stromě dolů. Poté Itachi přehodil Naru přes rameno a přemýstil se.
Tobi došel k Jane která upadala do bezvědomí.
"Není ti nic?" optal se Tobi čímž probudil Jane.
Jane chtěla utéct ale nebylo kam a náhle omdlela.
Tobi jsi všiml krve vytékající z její hlavy. Vzal jí do náruče a přemýstil se.
V úkrytu:
Itachi v jedné z kopek posadil Naru na židli a přivázal jí. Tobi hodil Jane na druhou židli, začal výslech.
"Jak jste se dostali na místo kde jsme byli a kdo ksakru jste?!" ptal se Itachi se saringanama které výhružně vzhlíželi na tu dvojci.
"My…" začala Naru která uhýbala pohledem a tak se mluvy ujmula Jane.
"My…, já jsem Jane a toto je má kamarádka Naru." Pokračovala.
-Nemůžu mu říct o tom že jsme z jiného světa, neuvěřil by- přemýšlela…
"Odkuď jste?" ptal se dál.
"Z České republiky." Odpověděla ihned Jane.
"To neznám…" nedořekl protože Jane uklouzla myšlenka, která neměla být slyšet.
"Ani nemůžeš." Povzdechla si.
"Vymýšlíš si snad?!" vyjel na ní a prudce udeřil Jane. Tak až jí z pusy začal téct pramínek krve.
Poté se otočil na Naru. "Odkuď jste?!" zeptal se podrážděně.
"Z jiného světa a přísahám, že je to pravda I-Itachi." Odpověděla popravdě s bázní v hlase avšak když vyslovovala jeho jméno její hlas měl zvláštní tón. Itachi se na ní vražedně podíval a odešel za Peinem.
Když se vrátil tak odvlekl Naru kamsi do středu skrýše, poté přišel zpět k Jane a násilím z ní dostával informace…
Umučená a vážně znaněná ležela Jane na kamené podlaze která kradla teplo které jí zbývalo.
"Je mi z tebe zle." Odplivl si a odkráčel pryč.
Ozvalo se lehké zaklepání na dveře pokoje. Naru seděla zrovna na posteli s nebesy. Neodpověděla protože přemýšlela co se stalo. Byla blízko muže kterého milovala ale chtěla domů z toho blázince.
Když se Itachimu nedostalo odpovědi tak vešel. Naru seděla se zamyšleným výrazem a ani si nevšimla že se vedle ní posadil Itachi. Itachi nechtěl přerušil její nit myšlenek a tak se ponořil do vzpomínek:
"Z jiného světa a přísahám, že je to pravda I-Itachi." Odpověděla popravdě s bázní v hlase avšak když vyslovovala jeho jméno její hlas měl zvláštní tón. Itachi se na ní vražedně podíval ale po zádech mu přeběhl příjemný mrazík raději teda odešel za Peinem.
Itachi zaťukal na dveře od "kanclu" Peina. Ozvalo se nevrlé "Dále". A tak vešel.
"Co chceš Itachi? Je něco nového?" zeptal se ho.
"Ty holky tvrdí že jsou z jiného světa. Řekli to pod vlivem silného genjutsu takže mohu vyloučit že by lhali." Odpověděl Itachi a pokračoval "Navrhuju abych z Jane nebo jak jmenuje dostal všechny možné informace a chtěl bych požádat zda bych si mohl udělat z té druhé krávy hračku." Dokončil suchým hlasem.
"Tak z jiného světa,jo? Velmi zajímavé."
Řekl odložil hrnek který měl v ruce a pokračoval. "Nuže dobrá v tomto směru máš volný prostor."

Odpověděl mu unaveně a rukou mu pokynul k odchodu."
__
"Itachi?" začala Naru opatrně.
"Hmmm?"
"Je ti něco?"
optala se ho starostlivě.
"Ne!" odpověděl stroze a rozvalil se na posteli.
"Kde je Jane?" ptala se dál.
"Tam kde předtím. Už se neptej!"
Itachi jí nežně políbil na čelo. Svojí rukou vjel Naru do hnědých,lesklých a hebkých vlasů které voněli po divoké růži. Poté si jí podíval do čokoládových oček a začal jí vášnivě líbat na ústa. Její ústa chutnali po rudých višních. Itachi se s líbáním přesunul na krk. Naru unikl sten který vyjadřoval štěstí i vzrušení. Ale odtáhla se od něj s důraznými slovy "NE" . Itachi pokrčil rameny u dveří se na ní naposledy podíval a odešel.
Mezitím:

Tobiho napadlo se podívat na tu holčinu co viděl předtím a která se mu zalíbila. Otevřel dveře od kopky kde tušil, že bude. Naskyt se mu hrůzný pohled.
Na zemi ležela dívka s uhlově černými vlasy, byla celá zakrvácená a měla na sobě četné známky mučení. Upřela na něho svůj prosebný pohled těma oříškovýma očima. Tobi přešel zubožené dívce, vzal jí do náruče a odnes jí do svého pokoje. Položil jí na postel, chtěl dojít pro lékárničku ale něco mu v tom bránilo.
Jane ho stále držela za plášť, když jsi všimla že upoutala jeho pozornost zašeptala " Madaro, prosím…Madaro prosím pomoz mi."
Při posledních slovech se jí zlomil hlas.Madara byl nemile překvapen že někdo cizí zná jeho identitu ale nakonec se sklonil k Jane a políbil jí na čelo. Jane pomyslela jaké by to bylo kdyby jí líbal Kakashi a upadla do milosrdného bezvědomí. Madara jí ošetřil rány, umyl a přikryl. Dlouho se díval jak Jane spí poté odešel na schůzi Akatsuki.

***
Naru si žila jako v rukavičkách za to Jane…
Jane se probudila po dvou týdnech od mučení. Madara jí vyznal lásku ale ne jako k příteli, cítil k ní lásku jako otec k dceři. Ona byla moc šťastná že v tomdle blázinci má přítele. Madara zažádnou cenu nechtěl Itachiho pustit k Jane protože se bál že by jí něco udělal. Atak to Itachi vzdal a šel za Naru.
Itachi ležel udýchaný vedle Naru po jednom z nejlepších Sexů.
"Naru?"
"Hmm?"
odpověděla mu ospale.
"Už jsem ti řikal jak moc tě miluju?" optal se Itachi.
"Říkal, ale chci to slyšet znova." Zaškemrala Naru s úsměvem na tváři.
"Tak moc tě miluju, že bych za tebe položil život. Položil bych ho za ten nádherný, křehký a voňavý kvítek, který právě leží přede mnou. Lásko má jediná, udělám pro tebe cokoli!" poslední slova řekl s větším důrazem.
Naru pod těmi slovy tála jak sníh na horkém sluníčku. Něžně a láskyplně políbila milence na rty. Po té se pousmála a řekla.
"Já tebe taky miluju." Poté se zamyslela.
"Uděláš opravdu cokoli?" zeptala se s nadějným hlasem.
"Ano!" řekl rozhodně.
"Zbav se své nenávisti vůči Jane. A utečme z tohoto chaosu jménem Akatsuki skrýš."
Řekla prosícím hlasem a po tváři jí stekla slza. Itachi jí setřel slzu, podíval se jí do očí a "Jak o tom víš?" zeptal se udiveně.
"To je jedno, tak uděláš to?" hlas se jí chvěl potlačovanou zaufalostí.
"Ano. A teď se budu ptát já." usmál se Itachi, slezl z postele, došel ke svému Akatsuki plášti. Vyndal malou červenou krabičku se zlatými obrysy. Vrátil se k Naru, poklekl před ní a otevřel krabičku v ní byli dva stříbrný prstýnky s červenými kameny jako saringany uprostřed.
"Milá Naru-chan má lásko z lidského světa, vezmeš si mě Uchihu Itachiho?" optal se Itachi jemným hláskem a díval se jí upřeně do očí.
Naru strnula překvapením a klesla jí dolní čelist, hned však se zpamatovala a skočila Itachimu kolem krku. "Ano, ano…ANO!" řvala šťastně. Když jí Itachi zesne dostal tak si navzájem navlékli prstýnky. Poté se začali vášnivě líbat. Jejich polibky vyjadřovali vše co cítili. Itachi se pomalu přesunoval na krk kde udělal pucflek. Poté se přesunul na prsa. Chytl jednu do ruky a jazykem dvakrát obkroužil bradavku, pak jí vsál a jemně skousnul. Naru zavzychala pod vzrušením a návalem chtíče. Itachi to samé udělal s druhým ňadrem, poté si dělal jazykem vlhkou cestičku k pupíčku. Po té se vrátil na začátek té cestičky a začal líbat okolí cestičky, nevynechal jediný kousek kůže. Naru se pod ním svíjela slastí, chtěla převzít iniciativu a tak převalila Itachiho, jenže…
Jenže někdo zaklepal na dveře od pokoje. Naru zalezla pod deku, a Itachi se v rychlosti oblékl svůj Akatsuki plášť. Nasadil kamenný výraz ale saringany které šlehali blesky prozrazovali že nechtěl být rušen. Přešel ke dveřím a otevřel je. Tam stál Tobi (nebo Madara jak chcete), Itachi z jeho pohledu poznal že si chce s ním popovídat o samotě. Itachi se naposledy podíval na bouli pod peřinou, vyšel na chodbu a zavřel dveře. Itachi v tichosti následoval Tobiho do jedné z prázdných místností kde byli dvě židle, na zemi leželi provazy a všude byli zaschlá krev. Itachi při tom pohledu se zvedl žaludek a vzpomněl si na mučení Jane. Nenáviděl jí od začátku, teď však musel svou nenávist spálit Amaterasem pro přání Naru. Tobi zavřel dveře. Itachi se na něj podíval v očekávání co řekne.
"Vím o všem! O vás dvou i o tom že chcete zdrhnout." Začal Madara a odmlčel se. Itachi na to nic neřekl, jak Madara předpokládal.
Nakonec řekl.
"Pomůžu vám sestavit plán na útěk, ale pod jednou podmínkou!"
vyřkl nabídku.
"Jakou?" zeptal se téměř okamžitě Itachi.
"Postaráš se o Jane. Musí se dostat do bezpečí kde vklidu může žít. Rve mi to srdce mám jí rád ale tady nesní zůstat, je to tu moc nebezpečné."
Řekl Madara a při poslední větě mu tekli slzy po tváři. Utřel si je, zvedl pohled ze země a podíval se zpříma Itachimu do očí. "Je to jasný?" zeptal se s vrčícím hlasem.
"Ano,…pane." Řekl Itachi a odešel z místnosti. Kde zanechal přemýšlejícího Madaru.




"Pojď" chytl Naru za ruku Itachi. Naru byla vláčena chladnými chodbami skrýše Akatsuki. Itachi najednou prudce zastavil u rohu z jedné chodeb, držel Naru za sebou. Za rohem zaslech jak si Tobi tedy v tomto případě Madara povídá s Peinem a plánují útok na dalšího Jinchuurikiho. Itachi se teda otočil a táhnul Naru do jedné z odpoček. Naru už myslela že zabloudili když na konci chodby začalo svítit polední slunce. Vylezli potichu ven.
"Ale co Jane? Vždyď je pořád uvnitř." Optala se Naru. Najednou jí ztekla neposlušná horká slza, která si drala cestu skrz křivky tváře. Itachi jí setřel slzu a něžně jí políbil na rty.
"Neboj lásko." Opět polibek. "Kohona se o ní postará. Dal jsem jim to jako misi s hromadou prachů a vzkazem pro Kakashiho." Odpověděl jí s ledovím klidem. Naru myslela na svůj pokoj, složila pečetě do tvaru ovce a i s Itachim budoucím mužem se přemístila do svého světa a svého pokoje.

____________________
Dortík:
nesmí chybět tradiční svatební koláčky:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 12. září 2009 v 17:32 | Reagovat

ÁÁÁ Jane!To bylo krásné!Moooc děkuju ^w^ Jdu se psutit do té pro tebe :) .. Bylo to váážně nádherné ^___^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama